Kariérní příběhy našich zaměstnanců

Jiří Fridrich | 24. 05. 2012

Jiří Fridrich nastoupil do Globusu v Chomutově již v roce 1999, kdy se hypermarket otevíral. Začínal zde jako prodavač v CD shopu, ale během několika málo let se vypracoval až na pozici vedoucího oddělení Non Food 1 - tedy úseků domácích potřeb, papírnictví a hraček. Je toho názoru, že by každý vedoucí měl důkladně znát práci svých podřízených na všech pozicích, a proto je ideální začít právě jako řadový zaměstnanec.

Co vás do Globusu přivedlo?

V době, kdy se budoval chomutovský hypermarket, jsem pracoval u soukromníka, ale měl jsem pocit, že se dál nerozvíjím, že moje práce stagnuje a nikam se neposouvá. Proto jsem se zúčastnil náboru zaměstnanců pro nový hypermarket a přijal pozici předního prodavače v CD shopu.

Proč jste si vlastně práci v maloobchodě zvolil?

Můj prvotní impuls byl hlavně finanční. Měl jsem vystudovaný úplně jiný obor, ale nemohl jsem najít uplatnění a samozřejmě jsem jako každý mladý člověk potřeboval začít vydělávat, takže jsem zvolil maloobchod. Práce v soukromém sektoru určitě nebyla pro začátek špatná. Právě naopak. Díky ní jsem získal alespoň základní zkušenosti, které jsem pak využil pro svůj další postup.

Jsou mezi zaměstnáním u soukromníka a prací v Globusu nějaké zásadní rozdíly?

Samozřejmě, že ano. Globus je velká firma a má své know-how, jsou tu jasně definované úkoly a stanovené postupy, stále se vyvíjíme a přichází nové a nové věci, které se musíme učit. Pochopitelně zde jsou také zaměstnanecké výhody, které soukromník svým zaměstnancům nechce nebo ani nemůže poskytovat.

Jak se tedy vyvíjela vaše kariéra?

Asi dva nebo tři roky jsem pracoval jako prodavač. Po čase byl ale koncept CD shopu opuštěn. Zaměstnanci z tohoto úseku byli zařazeni na jiné pozice v rámci Globusu a já dostal nabídku na pozici vedoucího úseku oddělení elektra, pod které CD shop spadal. Tu jsem zastával několik dalších let. Když odcházela kolegyně z oddělení Non Food 1, byl jsem mezi kandidáty na její post. Dlouho jsem však nástup na toto místo zvažoval.

Bylo to kvůli rozdílnému sortimentu nebo jste měl obavy z vedoucí pozice?

Vlastně obojí. Jsem spíše technický typ, takže elektro pro mě nebyl problém. Oddělení domácích potřeb však zahrnuje úplně jiný sortiment, ke kterému tak blízko nemám, takže to pro mě znamenalo řadu nových věcí. I práce vedoucího oddělení se od práce vedoucího úseku dost liší. Je zodpovědnější a náročnější, takže jsem měl strach, aby to nebyl debakl. V tom mi moc pomohla odcházející kolegyně, se kterou jsem měl velmi dobré vztahy a která mě během dvou měsíců do většiny úkolů zaškolila. Se zbytkem jsem si ale musel poradit už sám. Celkem zásadní rozdíl je i v podřízených - zatímco v elektru to byli převážně muži, v oddělení domácích potřeb jde naopak o ženy.

Když jsme u podřízených, jaké vlastnosti jsou podle vás klíčové pro práci v maloobchodě?

Podle mě je to především takový „drive“ a chuť do práce a ne každý uchazeč tohle v sobě má. Další věcí nutnou k práci ve velkém řetězci jsou i nějaké základní zkušenosti. Ne, že by byly podmínkou, ale jsou velkou výhodou. Když přijdou lidé z jiných oborů, stane se, že jsou někdy překvapeni, co vše práce zde obnáší a ne vždy vydrží.  Z lidských vlastností je to pak určitě upřímnost a pracovitost a nesmí chybět ani pracovní nasazení - přeci jen pracujeme sedm dní v týdnu bez ohledu na víkendy či svátky. Zejména pro ženy je pak těžké skloubit rodinu, výchovu dětí a péči o domácnost se směnným provozem a řadou přesčasů. S tím je tedy potřeba při nástupu do maloobchodu počítat.

A co považujete za výhody práce v Globusu?

Jako hlavní výhodu tu vidím stabilitu zaměstnání a velké kariérní možnosti. Také je tu dynamika vývoje a neustálý tlak na vzdělávání a zlepšování, takže ani práce řadových zaměstnanců není tak monotónní, jak by se mohla zdát. V neposlední řadě je to zázemí velké firmy a firemní kultura na velmi vysoké úrovni, a to nejen ve srovnání se soukromým sektorem, ale třeba i s konkurenčními řetězci. Práce v Globusu patří podle mě stále mezi ty prestižnější.