Jak se rozloučit se zimou? Masopustem!

08.02.2021 | 6 minut čtení
Pět zajímavostí o lidovém svátku Jak se rozloučit se zimou? Masopustem!

Masopust se pojí s vítáním jara, úrodou a hojností. V minulosti vrcholilo toto období masopustním úterým, dnes se oslavy většinou přesouvají do únorových víkendů. Kde se vlastně masopust vzal, jak se jeho oslavy proměnily a co dobrého si můžete dát před začátkem tradičního půstu?

Masopust se tradičně pojí s tučnými dobrotami

V minulosti se říkalo, že rok nemá čtyři období, ale rovnou pět – jaro, léto, podzim, zima a masopust. Když se začalo blížit jaro a s ním i nová úroda, nebylo třeba tolik šetřit s potravinami jako během zimy. Proto se během masopustu snědly poslední zbytky zásob, aby se nezkazily. Na Tučný čtvrtek si naši předci dopřávali hlavně hovězí, jehněčí a zvěřinu. V 19. století si oblibu získaly zabíjačky a tradiční vepřová pečeně s knedlíky se zelím, nechybělo ani dobré pivo. Podle tradice by měl člověk sníst na Tučný čtvrtek co nejvíc jídla, aby měl po celý rok co nejvíc síly.

Náš tip:

Skočte si pro masopustní nadílku do restaurací Globus, kde na vás čekají vydatné porce i tradiční česká jídla. Chcete si raději uvařit sami? Využijte širokou nabídku uzenin a masa od našich řezníků. Nechybí ani oblíbené jitrnice!

Během masopustu tedy můžeme na diety zapomenout a pořádně si dopřát. Název svátku nás sice nabádá upustit od masa, masopust se však tradičně pojí s tučným jídlem a sladkými dobrotami. Charakteristické jsou koblihy a jiné smažené sladkosti, například šišky, vdolky, boží milosti, ale také pečivo z kynutého těsta, především koláče, buchty, rohlíky, vrkoče nebo preclíky.

Náš tip:

Letos se zřejmě budeme muset obejít bez tradičních průvodů. Nic nám ale nebrání oslavit masopust dobrým jídlem. Vyzkoušejte recepty Josefa Maršálka, který rád připravuje plněné taštičky se smaženými žampiony, nebo šátečky plněné vanilkovým krémem. Pro hodování se skvěle hodí i langoše podle Petry Burianové.

Kořeny masopustu spadají až do starověku

První zmínky o masopustních slavnostech v Čechách a na Moravě se objevují už ve 13. století. Počátky oslav ale sahají ještě mnohem hlouběji do minulosti. Masopust má svůj původ v pohanských starověkých svátcích, během kterých se naši předkové převlékali za maškary – například ve starověkém Římě nebo Řecku. Masky většinou znázorňovaly bohy spojené s prosperitou a plodností. Kostýmy velebily třeba Bakcha, římského boha a patrona vinné révy a hodování. Oslavy se nazývaly bakchanálie a v římském kalendáři spadaly do poloviny března. Podobná veselí se nevyskytovala jen ve starověkém Římě a Řecku, ale i v kulturách národů, které žily na našem území – Slovanů, Keltů i Germánů. Během středověku se jejich zvyky propojily a vytvořily masopust, jak ho dnes známe.

Pro období masopustu se používá několik výrazů

Masopust se ve většině zemí Evropy označuje také jako karneval. Výraz „masopust“ je ekvivalentem italského slova carnevale, které vzniklo spojením slov carne (maso) a levare (odstranit, odložit), což v překladu znamená „upustit od masa“. Během masopustu se lidé doslova loučí s masem. Po oslavách totiž nastává předvelikonoční půst, který začíná o Popeleční středě – ta letos připadá na 17. února. V jiných částech Česka se vedle názvu masopust objevují i jiné výrazy, například vostatky či končiny. Pro označení masopustního období se také uchytil pojem voračky či fašank, který pochází z německého výrazu pro masopust – Fasching.

Masopust v kalendáři. Kdy se slaví?

Masopust začíná svátkem Tří králů (6. ledna) a vrcholí masopustním úterým. Ačkoliv je začátek masopustu pevně dán, datum jeho závěrečných oslav se mění. Odvíjí se totiž od data Velikonoc. Masopustní období začíná vrcholit Tučným čtvrtkem, pro který bylo v minulosti typické hodování a pojídání vepřové pečeně s knedlíky či dobrot ze zabijačky. Následovala masopustní neděle, které se říkalo také taneční. V neděli započaly oslavy spojené s tancem a pokračovaly až do úterního průvodu masek. Po masopustu přichází na řadu Popeleční středa – začátek čtyřicetidenního postního období, které trvá až do Velikonoc.

Každá maska v průvodu má svou symboliku

Jeden z masopustních zvyků představuje i průvod maškar. Tradice přestrojování sahá až do starých pohanských kultů. Masopustní masky původně zobrazovaly zvířata, později měly převleky i lidskou podobu. Během oslav se maskám přikládají různé role, například medvěd symbolizuje plodnost. V průvodu můžete zahlédnout taky Laufera, postavu šaška s vysokou čepicí pokrytou květinami nebo postavu Turka či kominíka. Ustálený charakter lidových maškar a podoba masek je ale spíš typická pro masopustní průvody na vesnicích. Naopak masopustní oslavy ve městech měly odjakživa podobu karnevalu, kde se vedle tradičních postav, například šašků, objevují i masky nové, které ne vždy mají svou funkci a symboliku.

Masopust v roce 2021

11. únoraTučný čtvrtek
14. únoraMasopustní neděle
16. únoraMasopustní úterý
17. únoraPopeleční středa

Český masopust je zapsán na seznamu UNESCO

Masopust se slaví v různých podobách po celé Evropě. Slavnosti v českých krajích mají ale stále velkou tradici – svědčí o tom i jejich zapsání na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Zapsaly se sem masopustní oslavy konané ve východních Čechách na Hlinecku, konkrétně v obcích Studnice, Vortová, Blatno, Hamry a na Veselém Kopci. Průvody se zde konají v původní podobě. Nepodílí se na nich žádný folklórní soubor, ale přímo tamní obyvatelé. Masopustní oslavy na Hlinecku tak uchovávají řadu zvyků spojených s pochůzkami po vsi a tanec s maskami. Návštěvníci si můžou dokonce prohlédnout expozici masopustních masek a průvodů v památkové rezervaci Betlém.

Kategorie:

Akční letáky a katalogy

Prohlédněte si aktuální akční nabídku.

Prohlédnout akční letáky