V článku se blíže podíváme na tyto bylinky:
pažitku
medvědí česnek
petržel
kopr
mátu
Pažitka
Pažitka, známá také jako šnytlík, je první bylinka, která na jaře vykoukne ze záhonu. Pochází z Evropy a Asie a v přírodě ji najdete na vlhkých loukách a zahradách. Její jemné, duté stonky mají sytě zelenou barvu a chuť připomínající mladou cibulku – svěží a lehce pikantní. Díky své široké využitelnosti se stala stálicí české kuchyně a právem patří mezi nejoblíbenější jarní bylinky.
V kuchyni má pažitka univerzální využití. Hodí se do pomazánek, salátů, polévek i do zapečených brambor. Skvěle doplní míchaná vajíčka, domácí máslo s bylinkami nebo čerstvý tvaroh. Její jemná chuť jídla příjemně zvýrazní, aniž by je přehlušila, a dodá jim svěží jarní nádech.
Šnytlík není jen poklad v kuchyni, ale také prospívá našemu zdraví. Obsahuje vitamíny A, C a K, minerály jako železo, draslík a vápník a také antioxidanty, které podporují imunitu a celkové zdraví. Díky lehce močopudným a trávení podporujícím účinkům může pomáhat při pocitu těžkosti po jídle a mírně stimulovat činnost trávicího traktu. Působí také lehce protizánětlivě a v ní obsažené antioxidanty mohou přispívat k ochraně buněk před volnými radikály.
Pěstovat pažitku zvládne i začínající zahradník. Ke spokojenosti jí stačí slunné místo a pravidelná zálivka. Můžete ji zasadit do záhonu, truhlíku i květináče na parapetu. Po ostříhání rychle dorůstá a pokud ji necháte vykvést, odmění vás jemnými fialovými kvítky, které jsou jedlé, mají jemně česnekovou či cibulovou chuť a krásně s nimi ozdobíte třeba upečené maso, polévku nebo salát.
Ochránkyně proti zlým duchům
Dříve byla pažitka považována za ochrannou rostlinu. Lidé věřili, že její vůně odhání zlé duchy a přináší do domu štěstí.
Medvědí česnek
Medvědí nebo také divoký či lesní česnek je rozhodně jedna z nejoblíbenějších jarních bylin. Roste v lesích od března do dubna a jeho listy nás okouzlí svým jemně česnekovým aromatem. Jeho domovinou je Evropa, kde byl od pradávna ceněn pro své léčivé účinky. Vypadá jako svěže zelený list, který se podobá konvalince, proto buďte při sběru vždy velmi opatrní. Listy konvalinky jsou totiž jedovaté.
Chuť medvědího česneku je jemnější než u klasického česneku, takže nepřebije ostatní suroviny a jen je příjemně doplní. Proto se v kuchyni používá do pomazánek, polévek, na přípravu pesta nebo do salátů. Skvěle se hodí i do těstovin, rizota, motanců nebo k dochucení masa.

Medvědí česnek obsahuje alicin, vitamíny C a A, železo a další minerály, které podporují imunitní systém a působí jako přírodní antioxidant. Díky svým antibakteriálním a mírně protizánětlivým účinkům může pomáhat při nachlazení a podporuje zdraví srdce a cév, například tím, že přispívá ke snižování krevního tlaku a zlepšuje prokrvení. Užitečný je také pro trávení – stimuluje tvorbu trávicích šťáv, usnadňuje trávení a může mírnit nadýmání.
Tato rostlinka nepatří mezi byliny, které si snadno vypěstujete doma, ale není to zcela nemožné. Pokud máte na zahradě kout připomínající lesní prostředí, kde je stín a vlhká půda, můžete ho zkusit vypěstovat. Jakmile se jednou uchytí, bude se rozrůstat a každé jaro vás odmění novými listy.
Oblíbená laskomina medvědů
Je tomu skutečně tak, medvědí česnek získal své jméno podle medvědů, kteří ho po probuzení ze zimního spánku vyhledávají jako první zdroj vitamínů. Také se říkalo, že vám má dodat „medvědí“ sílu. Pokud byste se o medvědím česneku chtěli dozvědět více informací, přečtěte si náš samostatný článek, který najdete na tomto odkazu.
Petržel
Petrželová nať patří mezi stálice české kuchyně. Na jaře je sice v plné síle, ale sklízet ji můžeme téměř celoročně. Svůj původ má v oblasti Středomoří a vypadá jako jemné, kudrnaté nebo ploché lístky s výrazně zelenou barvou. Má svěží, lehce kořeněnou chuť.
V kuchyni se hodí do polévek, omáček, salátů, knedlíků i na ozdobu hotových jídel. Skvěle doplní ryby, maso i brambory. Její chuť je jemná, a ne příliš výrazná, díky tomu nepřebije chuť jídla a jen mu dodá svěžest a trochu barvy.

Petržel je bohatá na vitamíny A, C a K, minerály (např. železo a draslík) a obsahuje i antioxidanty. Tradičně se používá k podpoře trávení, protože jemně stimuluje tvorbu žluči a může pomáhat při lehkých zažívacích potížích, nadýmání či pocitu těžkosti po jídle. Díky svým diuretickým účinkům také podporuje vylučování vody z těla a přispívá k detoxikaci organismu. Navíc má mírný protizánětlivý účinek a posiluje imunitu, což z ní dělá užitečnou bylinku i během chřipkového období.
Stejně jako pažitka ani petržel není náročná na pěstování. Na jaře ji stačí vysít do záhonu nebo truhlíku, umístit na slunné místo a pravidelně zalévat. Pokud ji budete průběžně stříhat, poroste vám až do podzimu.
Posvátná petržel
Ve starověkém Řecku byla petržel považovaná za posvátnou a používala se k léčení i jako symbol vítězství, kdy zdobila hlavy sportovců po závodech.
Kopr
Kopr je další bylinkou, které se podařilo zdomácnět v české kuchyni. Pochází z oblasti Střední Asie, ale dnes je oblíbený téměř po celém světě. Jeho jemné, nitkovité listy mají svěží, lehce nasládlou chuť s typickým aromatem, které se výtečně hodí do různých jarních jídel.
V kuchyni se používá např. do koprové omáčky, kulajdy nebo k rybám, ale můžete ho přidat i do jiných polévek a omáček, salátů, jogurtového dipu nebo na brambory. Jeho chuť dodá jídlům svěžest a lehkost.

Kopr obsahuje antioxidanty, vitamíny a éterické oleje, které podporují trávení a uvolňují nadýmání a plynatost. Tradičně se používá při lehkých žaludečních potížích a může mírnit křeče v břiše, zejména u dětí. Jeho aroma a sloučeniny navíc působí mírně močopudně a podporují detoxikaci organismu. Pozitivní vliv má i na nervový systém a celkovou pohodu. Jeho esenciální oleje mají uklidňující účinek a mohou přispět ke snížení stresu a napětí.
I kopr si můžete doma snadno vypěstovat – vysévá se na jaře do lehké půdy a má rád slunná místa. Rychle roste a když vám vykvete, získáte semínka vhodná třeba pro nakládání okurek.
Bylina pro štěstí i na ochranu
Podobně jako pažitka byl i kopr považován ve starověku za rostlinu, která nosila štěstí a chránila před zlými duchy.
Máta
Naši pětici bylinek uzavírá máta, velmi oblíbená bylina původem ze Středomoří, která každému jídlu či nápoji okamžitě dodá svěžest. Její zelené lístky mají jemné chloupky a příjemnou mentolovou chuť, a proto jsou v kuchyni velmi oblíbené.
Máta se používá do čajů, dezertů i slaných jídel. Perfektně se hodí k jehněčímu masu, do salátů, džemů nebo i jako dekorace na dorty či zákusky. Kombinovat ji můžete také s různými druhy ovoce, např. jahodami nebo malinami. V létě je nepostradatelná v osvěžujících domácích limonádách a koktejlech (hlavně v mojitu).

Máta má i řadu pozitivních účinků na naše zdraví. Obsahuje mentol, který podporuje trávení tím, že uvolňuje hladké svalstvo žaludku a střev. Díky tomu může konzumace máty zmírnit nadýmání, plynatost nebo lehké křeče a zároveň usnadňuje trávení tuků. Lidé s citlivým žaludkem či problémy se žlučníkem by však měli být opatrní, protože silná máta může vyvolat reflux.
Mentol také pomáhá uvolňovat nos při nachlazení a má mírný antiseptický efekt, který omezuje růst některých bakterií v ústech. Proto se hojně využívá v žvýkačkách, pastách na zuby a ústních vodách. Pozitivní vliv má máta i na nervový systém – uvolňuje napětí, může pomoci při bolestech hlavy a aromaterapie s mátou podporuje soustředění a bdělost.
Také mátu si zvládnete doma bez potíží vypěstovat. Nejlépe se ji daří na slunném místě s dostatkem vody. Roste rychle a ráda se i rozrůstá, proto je lepší pěstovat ji v květináči nebo truhlíku, aby nezaplavila celou zahradu.
Symbol pohostinnosti
Ve starověkém Římě byla máta symbolem pohostinnosti a zdobila stoly při slavnostních hostinách.
Jarní bylinky jsou nejen chutné, ale i zdravé. Dodají vašim jídlům svěžest, barvu a vůni, která k jaru neodmyslitelně patří. U nás v Globusu pro vás máme široký výběr čerstvých bylinek – sušených, v květináčích i čerstvě řezaných, které můžete rovnou použít do svých kulinářských výtvorů.

)
:format(jpeg))
:format(jpeg))
:format(jpeg))
:format(jpeg))
:format(png))
:format(png))
:format(png))