Co se v článku dozvíte:
Odkud se k nám dostala rajčata
Jak nám prospívá brokolice
Proč pravidelně jíst okurky

Šťavnatý dar z Nového světa

I když se rajčatům na českých zahrádkách i balkonech velmi dobře daří, než se dostala do Evropy, urazila docela dlouhou cestu. Původem totiž pochází z Jižní a Střední Ameriky, kde je pěstovaly už starověké civilizace. Do Evropy se rajčata dostala až v 16. století s návratem mořeplavců z Nového světa.

Kvůli vysokému obsahu vody (až 95 %) jsou rajčata lehká, osvěžující a nízkokalorická. Kromě vody obsahují také vitamín C, vitamín A (beta-karoten), draslík, vlákninu a silný antioxidant lykopen. Tomu se připisují protirakovinné účinky, obzvlášť při tepelné úpravě. Díky obsaženým látkám rajčata prospívají srdci, posilují imunitní systém, podporují trávení a přispívají k hydrataci organismu. Zároveň zlepšují vzhled pokožky a chrání buňky před volnými radikály.

Co se týče skladování, v lednici rajčata ztrácí chuť i aroma, proto je raději skladujte při pokojové teplotě, ideálně někde ve stínu. V kuchyni mají rajčata velmi široké uplatnění – přidat je můžete do salátů, polévek a těstovin, na obložené pečivo i na pizzu. Skvěle se hodí i jako základ pro různé omáčky (včetně kečupu) nebo čatní.

Jedovatá rajčata

Víte, že se v Evropě v 18. století považovala rajčata za nepoživatelná a měla velmi špatnou pověst? Údajně to bylo kvůli tomu, že potom, co je pozřeli někteří aristokraté, otrávili se. Důvodem ale nebyla samotná rajčata, nýbrž cínové nádobí s obsahem olova, které se tehdy na dvorech šlechty používalo. Kyseliny z rajčat uvolnily olovo do jídla, a proto se aristokraté otrávili.

Zelený zázrak z Itálie

Brokolice se zrodila ve Středomoří, konkrétně v oblasti dnešní Itálie. Zde ji pěstovali už staří Římané, kteří si cenili nejen její výjimečné chuti, ale i léčivých účinků. Do světa se rozšířila ve 20. století, a to hlavně díky většímu zájmu o zdravý životní styl.  

Z hlediska nutričních látek nám má brokolice opravdu co nabídnout. Obsahuje vitamín C, vitamín K, kyselinu listovou, vápník, železo, draslík a vlákninu. Mezi významné látky, které v ní najdeme, patří také antioxidanty a sulforafan, který pomáhá chránit buňky před poškozením a má protizánětlivé účinky.

Čerstvá brokolice na dřevěném prkénku, nůž, talíř s brokolicí a béžový ubrousek na šedém povrchu.

Brokolice je prospěšná pro kosti, cévní systém i správné trávení. Přispívá k očistě organismu a může snižovat riziko civilizačních chorob, včetně cukrovky a rakoviny. Její výhodou je i to, že zasytí, a přitom má velmi nízkou energetickou hodnotu.

Při skladování dejte brokolici do lednice, ideálně do perforovaného sáčku nebo nádoby. Vydrží tam několik dní bez ztráty čerstvosti. V kuchyni ji můžete vařit, dusit, grilovat, zapékat nebo přidat do polévek, salátů či zeleninových karbanátků. Také ji lze podávat jako zdravou, nízkokalorickou přílohu.

Žádné dlouhé vaření

Vědci z univerzity v Illinois zjistili, že nejvíce zdraví prospěšných látek si brokolice zachovává při krátké tepelné úpravě – ideálně při vaření v páře po dobu 3–4 minut. Tím se aktivuje enzym myrosináza, který podporuje tvorbu silného antioxidantu sulforafanu. Čím déle se brokolice vaří, tím méně této látky v ní zůstává.

Svěží posel Orientu

Okurka pochází z oblasti Indie a jihovýchodní Asie, kde ji lidé pěstují už přes 3 000 let. Postupně se rozšířila do Egypta, Řecka i Říma a dnes patří mezi nejoblíbenější druhy zeleniny na světě. Nejvíce si na ní pochutnáváme v létě, kdy nás svou šťavnatou, příjemnou chutí skvěle osvěží i během tropických veder.

Okurky rostoucí na stoncích ve svěží zelené zahradě, obklopené velkými listy a pronikajícím slunečním světlem.

Za svou svěží chuť vděčí vodě, která okurku tvoří až z 96 %. Kromě toho okurka obsahuje malé množství vitamínu K, vitamínu C, draslíku, hořčíku a antioxidantů. Je lehká a nízkokalorická, proto se skvěle hodí i pro ty, kteří se snaží zredukovat svou hmotnost. Navíc zklidňuje trávicí trakt, čistí ledviny, hydratuje pokožku a osvěžuje celý organismus. Může pomoci i při otocích nebo přehřátí – díky obsahu vody a minerálů funguje jako přírodní ochlazovač.

Okurku skladujte v lednici, nejlépe ve spodní přihrádce. Nesnáší ale mráz – v extrémním chladu se může začít kazit a hnít. V kuchyni ji využijete do salátů, na obložené pečivo, k masu např. jako oblíbený řecký dip tzatziki nebo do studené polévky gazpacho. Přidává se ale také do freshů a smoothies.

Kosmetický tip od Kleopatry

Okurky se nevyužívají jen v kuchyni. Už ve starověkém Egyptě sloužily jako kosmetický pomocník – Kleopatra si je údajně přikládala na oči k redukci otoků. Moderní věda potvrzuje, že okurka má protizánětlivé účinky, chladí a zvlhčuje pokožku. Její šťáva se často přidává do pleťových vod nebo masek.

Rajče, brokolice a okurka tvoří trojici zeleniny, kterou byste měli pravidelně zařazovat do svého jídelníčku. Rajče si vás získá svou šťavnatostí a množstvím antioxidantů, brokolice na oplátku posílí imunitu a podpoří detoxikaci a okurka osvěží tělo i pleť a dodá cenné minerály. Všechny tři druhy zeleniny mají i široké využití v kuchyni a pokud je budete správně skladovat a šetrně upravovat, dostanete z nich maximum. Pokud vám okurky, rajčata ani brokolice nerostou na zahrádce, zastavte se u nás v Globusu, v našem oddělení Ovoce a zeleniny je najdete téměř po celý rok.