Co se v článku dozvíte:
Jaké nutriční látky dýně obsahují
Jak mohou prospívat našemu zdraví
S jakými druhy dýní se setkáte nejčastěji
Co z dýní uvařit

Z hlediska „rodokmenu“ jsou dýně příbuzné okurkám, cuketám nebo melounům, jež rovněž řadíme mezi tykvovité rostliny. Dozrávat dýně začínají na konci léta a během podzimu, a to v různých velikostech – od nejmenších, které slouží spíše k okrasným účelům, až po obří kusy, jež nemají daleko do kočáru pro Popelku.

Spousta vody, vlákniny i vitamínů

Dýně jsou z velké části (až 95 %) tvořeny vodou, a tak mají velmi nízkou kalorickou hodnotu. Zároveň však obsahují hodně vlákniny, a proto přispívají k pocitu plnosti i správnému trávení. Z výživového hlediska v dýních převažují sacharidy, které jim dodávají příjemně nasládlou chuť. Naopak v dýňových semínkách dominují tuky, a to včetně polynenasycených mastných kyselin.

Miska s dýňovými semínky na dřevěném stole obklopená celými dýněmi a rozsypanými semínky.

Kromě vody a vlákniny najdeme v dýních i důležitý betakaroten (který se v těle mění na vitamín A) a vitamín E, v menší míře také vitamíny skupiny B a vitamín C. Z minerálních látek nám dýně dodají hlavně draslík, ale obsahují také hořčík, fosfor, železo nebo vápník. A pokud do svého jídelníčku zařadíte i dýňová semínka, obohatíte ho kromě vitamínu E i o zinek.

Infografika podrobně popisující zdravotní přínosy dýně v češtině, na kterém je vyobrazena dýně, semínka a symboly pro vodu, vlákninu, vitamíny a minerály.

Vliv dýní na naše zdraví

Jak jsme si řekli výše, v dýních najdeme hodně betakarotenu, který přispívá k udržení dobrého zraku. Betakaroten je zároveň antioxidant, který chrání organismus před poškozením škodlivými volnými radikály. Obsažený vitamín C posiluje imunitní systém, což oceníme hlavně během chladnějšího počasí nebo nemoci, vitamín E zase prospívá naší pokožce. Díky velkému množství vody a minimu kalorií se nemusíme bát dýně pravidelně zařazovat do jídelníčku, a to i při dietě.

Proč se spojují dýně s Halloweenem

Tradice používat dýně jako symbol Halloweenu vznikla v Irsku, kde se do vydlabaných dýní dávaly během irského svátku Samhain svíčky, jež měly za úkol odehnat zlé síly a duchy. Tento svátek se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu a symbolizoval přechod mezi létem a zimou.

Zářící vydlabaná dýně s vyřezanou tváří, obklopená svíčkami a sušenými květinami, s rozmazanými oranžovými světly v pozadí.

A proč se dlabaly zrovna dýně? Tato tradice má svůj původ v legendě o irském pijanu Jackovi, jemuž se podařilo přelstít ďábla. Po jeho smrti však jeho duši nechtělo ani nebe, ani peklo, a tak byl odsouzen na věky kráčet temnotou jen se žhavým uhlíkem ve vydlabaném tuřínu. Vydlabané dýně na okenní římse nebo před domem tak mají Jackovi poskytnout světlo a jejich obyvatele zároveň ochránit před zlými silami.

Roztodivné dýně

Setkat se můžete hned s několika druhy dýní. Na ty nejčastější z nich se nyní podíváme podrobněji:

Hokkaido

Přestože se jmenuje po japonské prefektuře, svůj původ má v Anglii, odkud se rozšířila do celého světa. Obsahuje spoustu vitamínů, které mají pozitivní vliv na organismus. Její konzumace může být prospěšná i při onemocnění slinivky břišní, sleziny, ledvin nebo srdce. Zároveň obsahuje látky, které přispívají k prevenci nádorových onemocnění. Má velmi pestré využití, a tak není divu, že patří mezi nejoblíbenější druhy dýní. Z hlediska velikosti bývá menší a její slupku není nutné loupat. Skvěle chutná uvařená jako polévka, pečená v troubě nebo v dýňovém rizotu či pyré.

Máslová dýně

Oproti dýni Hokkaido je výrazně aromatičtější a vyniká jemně oříškovou, máslovou chutí. Má hruškovitý tvar a pevnější, světle oranžovou slupku. Bývá jí připisován pozitivní vliv na žaludek i močové cesty, a protože je velmi dobře stravitelná, můžete z ní připravit i příkrmy pro kojence. Díky své chuti se výtečně hodí na přípravu dýňových dezertů a dortů, krémových omáček, kaší či polévek.


Rozkrojená máslová dýně na tmavém povrchu, obklopená česnekem, rozmarýnem, tymiánem a dřevěnou lžičkou na med.

Špagetová dýně

Pro špagetovou dýni je typická žlutá barva slupky i dužiny a ze všech druhů bývá označována za jednu z nejlahodnějších. Po uvaření či upečení se její dužina rozpadá na vlákna podobná špagetám, podle čeho získala i své jméno. Stejně jako předchozí dva druhy i tato dýně může prospívat našemu zdraví, a to hlavně našemu srdci, kůži a imunitnímu systému. Rovněž může přispívat k prevenci rakoviny. Jelikož špagetová dýně není moc sladká, hodí se spíše do slaných jídel, například zapečená se sýrem nebo jako zdravější alternativa těstovin či jiné přílohy.

Muškátová dýně

Z výše uvedených druhů má muškátová dýně nejvýraznější chuť. Její dužina je sytě oranžová, stejně jako slupka, která je hodně žebrovaná. Dužina muškátové dýně je měkčí a obsahuje hodně vody, proto se z ní často připravují polévky, pyré nebo koláče. Lze ji však i plnit, dusit, zapékat nebo z ní připravit i džem. Zasyrova ji můžeme přidat do salátů nebo ji osmažit jako hranolky.

Co z dýní uvařit

Dýně mají všestranné využití, a tak si z nich můžete připravit slaná i sladká jídla. Často se používají na dýňové polévky, pyré, rizota nebo do těstovin, ale vykouzlit z nich můžeme i cupcakes, cheesecake, palačinky a kompot. Výborně chutnají i pečené jako příloha k masu.

I když se kvůli vyšší tuhosti hůře krájí, jakmile je tepelně upravíte, krásně změknou. Slupka dýní je jedlá, ale může být i velmi tuhá, a proto je lepší ji u většiny druhů oloupat. Opomíjet bychom neměli ani dýňová semínka, která stačí po vydlabání dobře očistit, usušit a můžete si je vychutnat jen tak, opražit nebo třeba přidat do salátu, do pečiva či jiného jídla.


Miska s pečenými plátky dýně posypaná rozdrobeným hrudkovitým sýrem a bylinkami na dřevěném stole.

Dýně na podzimní tabuli určitě patří, ať už pro své výživové hodnoty, nebo pro množství jídel, která z nich můžeme připravit. V Globusu jich prodáváme hned několik druhů, abyste si mohli vybrat dle svých preferencí.

A jestliže máte rádi podzimní výzdobu, určitě si u nás pořiďte i pár menších dekorativních dýní, které rozveselí vaše obydlí uvnitř i zvenčí. K dlabání je zase nejvhodnější tykev velkoplodá, nicméně vydlabat můžete téměř jakoukoli dýni, pokud je dost velká a má vhodný tvar.